Normy pracovních rukavic

Pracovní rukavice patří mezi důležité osobní ochranné prostředky, protože chrání ruce uživatele před širokým spektrem úrazů. Avšak jak rozmanité jsou činnosti, které lidé mohou pomoci rukou provádět, taktéž rozmanité je spektrum ochranných rukavic specifických pro jednotlivé druhy práce.

Každé rukavice jsou specifikovány pomocí různých norem, které je pro jisté činnosti předurčují a pro jiné zase vylučují. Pro laika však může být výběr správných rukavic pro danou činnost obtížný. Proto jsme nejen pro laiky připravili tento článek, který Vám pomůže se v jednotlivých normách vyznat. Výběr těch nejvhodnějších rukavic pak bude pro Vás jistě jednodušší.

EN 420 všeobecné požadavky na ochranné rukavice určuje všeobecné požadavky, které jsou kladeny na design a konstrukci rukavic, jejich nezávadnost, pohodlí a účinnost, označení a informace. Může být aplikována také pro ochranu paží. Rukavice pro velice specializované účely (chirurgické, elektrikářské, ...) jsou řízeny jinými normami.
V případě rukavic se jedná o součást osobních ochranných pomůcek (OOP) chránící ruce nebo i další části rukou (část předloktí, paže) před různými riziky. Jejich výkonnost je určována v úrovni 0 - 4 - podle toho, jak rukavice obstála v daném testu. Pokud je hodnota 0, rukavice buď nebyla testována nebo její výkonnost je menší než minimum. Hodnota x pak znamená, že daná metoda testování není vhodná pro konkrétní produkt. Čím vyšší číslo je, tím je úroveň výkonnosti větší. Požadavky jsou následující:
Provedení a design rukavice: rukavice musí poskytovat největší možný stupeň ochrany v předvídatelných podmínkách koncového uživatele. Má-li rukavice švy, jejich síla nesmí snížit celkovou výkonnost rukavice.
Nezávadnost: samotné rukavice nesmí nijak škodit uživateli. pH výluhu z rukavice musí být v rozsahu 3,5 až 9,5. Obsah chromu (VI) musí být nižší než detekovatelný (menší než 10 ppm - dílů na milión). Rukavice vyrobené z přírodního kaučuku musí být testovány na extrahovatelné proteiny dle EN 455-3.
Pokyny pro čištění: jsou-li poskytnuty pokyny pro péči, nesmí se úroveň výkonnosti snížit po maximálním doporučeném počtu čistících cyklů.
Elektrostatické vlastnosti: antistatické rukavice určené pro snížení rizika elektrostatických výbojů musí být testovány dle EN 1149. Získané výsledky testování musí být uvedeny v návodu k použití. Nesmí se používat elektrostatický piktogram.
Velikosti: rukavice s délkou menší než minimální délka (viz velikostní tabulka níže) jsou nazývány jako "vhodné pro speciální účely".
Hbitost/obratnost: je-li to vyžadováno, výkonnost se hodnotí tak, jak udává tabulka níže.
Prostup a absorpce vodních par: je-li to vyžadováno, rukavice musí umožnit prostup vodních par (5 mg/cm2/hod.). Znemožňují-li rukavice prostup vodních par, musí to být nejméně 8 mg/cm2 po dobu 8 hodin.

Každá rukavice musí mít následující značení: název výrobce; určení rukavice a její velikost; označení CE; odpovídající piktogramy doprovázené relevantní úrovní výkonnosti a odkazem na normu EN. Označení musí zůstat čitelné po celou dobu životnosti rukavice. Pokud označení rukavice není možné z hlediska jejich vlastností, musí být uvedeno na první obalu rukavice.
Značení bezprostředního obalu rukavice vypadá následovně: jméno a adresa výrobce či jeho zástupce; určení rukavice a její velikost; označení CE; informace o použití: jednoduché provedení je "pouze pro minimální riziko", střední nebo složité provedení je opatřeno příslušnými piktogramy, je-li ochrana omezena na část ruky, musí to být uvedeno ("pouze pro ochranu dlaní", atd.); odkaz na zdroj, kde lze získat informace.
Návod k použití (musí být dodáván s produktem): jméno a adresa výrobce či jeho zástupce; určení rukavice; dostupný rozsah velikostí; označení CE; návod pro péči a uskladnění; návod k použití a omezení při použití; seznam látek použitých v rukavici, u nichž je známo, že vyvolávají alergické reakce; seznam všech látek použitých v rukavici může být poskytnut na vyžádání; jméno spolu s adresou notifikovaného orgánu, který vydal certifikát výrobku.

EN 511 ochranné rukavice proti chladu stanovuje požadavky a metody zkoušení pro rukavice chránící ruce proti konvekčnímu chladu a kontaktnímu chladu až do -50° C. Chlad může být klimatického nebo i průmyslového původu. Zkoušky pak udávají třídy provedení. Třídy pro zkoušku A a B mohou mít hodnotu 0 - 4 (úroveň odolnosti) a čím vyšší hodnota je, tím lépe rukavice v daném testu uspěly. Pro zkoušku C jsou pak hodnoty 0 a 1 (0 = průnik vody, 1 = žádný průnik vody). Jednotlivé zkoušky:
A odolnost proti konvekčnímu chladu - tepelná izolace, zjišťuje se měřením přenosu chladu prouděním
B odolnost proti kontaktnímu chladu - tepelná odolnost materiálu, je-li vystaven kontaktu s chladným předmětem
C propustnost vody - úroveň 1 - neproniknutelné na minimum 30 mm
Všechny rukavice plnící normu EN 511 musí dosáhnout alespoň úrovně 1 pro odolnost proti oděru a protržení dle normy EN 388 (A a C).

EN 388 ochranné rukavice proti mechanickým rizikům se vztahuje na veškeré druhy ochranných rukavic ve vztahu k fyzikálnímu či mechanickému riziku - oděr, proříznutí, propíchnutí a protržení. Symbol je doplněn čtyřmi číslicemi, které vyjadřují výkonnostní úrovně pro jednotlivá rizika - čím vyšší hodnota, tím vyšší odolnost.
A odolnost proti oděru - počet cyklů potřebný k prodření vzorku
B odolnost vůči proříznutí - počet cyklů potřebný k proříznutí vzorku při konstantní rychlosti
C odolnost proti protržení - velikost síly potřebné k protržení vzorku
D odolnost vůči propíchnutí - velikost síly potřebné k propíchnutí vzorku hrotem standardní velikosti

EN ISO 13997 ochranné oděvy - Mechanické vlastnosti - Stanovení odolnosti proti proříznutí ostrými předměty stanovuje zkušební metody včetně s nimi spojených výpočtů pro stanovení odolnosti proti proříznutí s použitím na ochranné oděvy. Úroveň této odolnosti (odolnost proti řezu dle ISO) je pak uváděna pod piktogramem normy EN 388 na pátém místě jako písmeno - nejprve jsou tedy vyjádřeny 4 třídy jednotlivých odolností dle EN 388 a poté písmeno příslušné úrovně dle EN ISO 13997. Jednotlivé úrovně jsou stanoveny dle tabulky níže.

Nový test dle normy EN 13594:2015 umožňuje specifikovat odolnost proti nárazům. Projdou-li rukavice tímto testem, je pod piktogramem za číslicemi vyjádřujícími jednotlivé úrovně odolnosti přidáno písmeno "P".

EN 407 ochranné rukavice proti tepelným rizikům (teplu a/nebo ohni) stanovuje zkušební metody, všeobecné požadavky a třídy tepelného provedení a označování pro ochranné rukavice proti teplu a/nebo ohni. Výsledkem zkoušek jsou třídy - úrovně odolnosti v rozmezí 0-4, čím vyšší je číslo, tím vyšší je odolnost.
A odolnost proti vznícení - odvíjí se od doby, po kterou materiál pokračuje v hoření a žhnutí po odejmutí zdroje plamene. Švy se nesmí rozpadnout po dobu 15 sekund od zapálení.
B odolnost proti kontaktnímu teplu - je založena na rozsahu teplot (od 100 do 500° C) kdy se jedná o teplotu, při které uživatel rukavic neucítí žádnou bolest alespoň po dobu 15 sekund. Je-li dosažena úroveň 3 nebo vyšší, musí být u produktu zaznamenána minimálně úroveň 3 EN v testu vznícení. V jiném případě se musí max. odolnost vůči kontaktnímu teplu uvádět na úrovni 2.
C odolnost proti konvekčnímu teplu - je založena na době, po kterou dokáží rukavice oddálit přenos horka z plamene. Úroveň výkonu lze uvádět pouze tehdy, je-li v testu proti vznícení dosažena úroveň 3 nebo 4.
D odolnost proti tepelnému sálání - je založena na době, po kterou dokáží rukavice oddálit přenos horka při vystavení zdroji sálavého tepla. Úroveň výkonu lze uvádět pouze tehdy, je-li v testu proti vznícení dosažena úroveň 3 nebo 4.
E odolnost proti drobnému postřiku tekutého kovu - je založena na počtu kapek roztaveného kovu, které jsou potřebné k zahřátí vzorku rukavice na danou teplotu. Úroveň výkonu lze uvádět pouze tehdy, je-li v testu odolnosti proti vznícení dosažena úroveň 3 nebo 4.
F odolnost proti velkému postřiku roztaveného kovu -je založena na hmotnosti roztaveného kovu, která je potřebná k zeslabení anebo proděravění umělé pokožky umístěné za vzorkem rukavice. Test je neúspěšný, zůstanou-li kapky kovu přilepeny na materiál rukavic anebo vznítí-li se vzorek.
Veškeré rukavice, které spadají pod normu EN 407, musí taktéž dosáhnout alespoň úrovně 1 pro odolnost proti oděru a protržení dle EN 388.

EN 12477 ochranné rukavice pro svářeče je zaměřená na ochranné pracovní rukavice používané pro manuální svařování, řezání a další související práce. Kombinuje jednotlivé úrovně norem EN 388 a EN 407 a rozděluje svářečské rukavice do dvou typů: A a B. Rukavice typu A mají vyšší odolnost, ale nižší obratnost, naopak rukavice typu B mají vzhledem k nižším úrovním ochrany vyšší obratnost, jsou tedy vhodné například pro TIG svařování.
Z následující tabulky tedy plyne, že pro typ A musí rukavice plnit normu EN 388 ve třídách 2122 a normu EN 407 ve třídách 312X3X. Pro typ B pak musí rukavice plnit normu EN 388 ve třídách 1111 a normu EN 407 ve třídách 21XX2X.

EN ISO 1082-1 rukavice a chrániče horních končetin chránící proti říznutí a bodnutí ručními noži - část 1: rukavice a chrániče horních končetin z kroužkového pletiva
EN ISO 1082-2 rukavice a chrániče horních končetin chránící proti říznutí a bodnutí ručními noži - část 2: rukavice a chrániče končetin z jiných materiálů než z kroužkového pletiva
EN ISO 1082-3 rukavice a chrániče horních končetin chránící proti říznutí a bodnutí ručními noži - část 3: zkouška nárazovým řezem pro textilie, usně a jiné materiály

EN 10819 vibrace a rázy - Vibrace ruky a paže - Metoda měření a hodnocení činitele přenosu vibrací rukavicemi na dlaň ruky stanovuje metody laboratorního měření, analýzu dat a uvedení činitele přenosu vibrací rukavicí, která je vybavena materiálem pro snížení vibrací pokrývajícím dlaň, prsty a palec ruky. Je pomocí ní stanoven činitel přenosu vibrací z rukojeti skrze rukavici na dlaň ruky v třetinooktávových pásmech se středními frekvencemi mezi 25 Hz a 1 250 Hz.

EN 421 rukavice poskytující ochranu proti radioaktivní kontaminaci a ionizujícímu záření je zaměřená na rukavice chránící proti radioaktivní kontaminaci a proti ionizujícímu záření. Ochranná schopnost se vyjadřuje piktogramem, který se vztahuje ke specifickým kvalitám ochrany.
Radioaktivní kontaminace - levý piktogram; Pro poskytnutí této ochrany musí být rukavice voděodolné a musí projít testem na průnik podle normy EN 374. U rukavic používaných v boxech je nutné projití speciálním testem na únik tlaku vzduchu. V reakci na působení ozónu mohou být materiály strakaté. Test je volitelný.
Ionizující záření - pravý piktogram; Pro poskytnutí této ochrany musí rukavice obsahovat jisté množství olova nebo ekvivalentního kovu, které je hodnocené jako ekvivalent olova. Daný ekvivalent olova musí být uveden na každé rukavici.

EN 374 ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům specifikuje schopnosti rukavic chránit uživatele před chemikáliemi a mikroorganismy.
Minimální část rukavice odolná proti tekutinám by měla být minimálně stejně jako min. délka rukavice dle normy EN 420.
Jako penetrace se označuje prostup chemikálie či mikroorganismu propustnými materiály, švy, malými otvory či kazy v materiálu rukavice na nemolekulární úrovni. Rukavice při testování na vzduch a/nebo vodu nesmí propouštět a musí být kontrolována a testována v souladu s přijatelnými úrovněmi kvality.

Symbol "chemické odolnosti" rukavice musí mít kód skládající se ze 3 číslic. Ten odkazuje na kódová písmena tří chemikálií (z 12 standardně definovaných), pro které byla doba odolnosti průniku alespoň 30 minut.


Propustnost znamená, že se zjišťuje a měří doba průsaku, než se rizikové kapaliny dostanou do kontaktu s pokožkou - gumové a plastové vrstvy rukavic mohou někdy fungovat jako houba a nasávat tekutiny, které pak mohou držet ve styku s pokožkou. Každá testovaná chemikálie je klasifikována dle doby průniku (úroveň výkonnosti 0 až 6).